Náš přesun
Když nám poprvé došlo, že se opravdu stěhujeme do Číny, polil nás pot. Uvědomili jsme si, co všechno nás čeká. Od vízového maratonu přes lustrování trestních rejstříků, rentgeny plic a nekonečná očkování až po psychiatrické posudky. Vyměnit většinu dokladů a vystavit nové platební karty. Připravit plné moci na všechny možné úkony, které budeme potřebovat na dálku řešit. Zkrátka byrokratická překážková dráha pro pokročilé. K tomu si přičtěte sepisování léků na rok dopředu a lovení oblíbeného koření, které v Číně prostě neseženete. A samozřejmě spoustu krizových momentů, kdy si uvědomíte, co všechno doma musíte nechat.
Přípravy a balení
Míša, jak ji všichni znáte, okamžitě nastartovala svůj organizační režim a začala plodit nekonečné checklisty. Aleš zase v hlavě usilovně propočítával, kolik jízdních kol dává smysl táhnout s sebou přes půl zeměkoule. A děti? Ty měly úplně jiné priority a vedly zásadní debaty o tom, kteří plyšáci s námi musí bezpodmínečně letět
Realita
Nejtěžší na tom všem bylo uvědomit si jednu věc. Tentokrát to není dovolená. Nejedeme na týden.Ani na měsíc. Balíme si celý náš život do krabic. A právě tady začíná naše cesta z Česka do Mandžuska!